Na práci jsem tu já!
Volejte - NONSTOP

Poučení

Na co by se nemělo zapomínat

Před samotným započetím zemních prací je každý investor povinný zajistit vytyčení veškerých podzemních sítí.

Vyznačení inženýrských sítí

  1. Při projektování zemních prací je povinností investora, aby zjistil všechny inženýrské sítě a jiné překážky (stará nebo opuštěná důlní díla, podzemní prostory apod.) z hlediska směrového a hloubkového uložení. Projekt stavby musí obsahovat vyznačení všech inženýrských sítí a jiných překážek pod zemí, na povrchu a nad zemí. Vyznačení všech inženýrských sítí v projektu stavby musí být ověřeno a potvrzeno jejich provozovateli z hlediska směrového i hloubkového uložení.
  2. Před odevzdáním staveniště investor písemně odevzdá a dodavatel stavebních prací převezme vyznačení inženýrských sítí a jiných překážek. V případě, že nebyly zjištěny žádné inženýrské sítě nebo jiné překážky, potvrdí toto investor dodavateli stavebních prací.
  3. Před započetím zemních prací musí být odpovědným pracovníkem zajištěno na terénu vyznačení tras podzemních vedení inženýrských sítí a jiných překážek. S druhem inženýrských sítí, jejich trasami a hloubkou uložení a s jejich ochrannými pásmy musí být seznámeni pracovníci, kteří budou zemní práce provádět. Toto platí i pro trasy inženýrských sítí v blízkosti staveniště, které by mohly být stavební činností narušeny.
  4. Při odstraňování poruch, při haváriích, při jednoduchých ručních pracích, u kterých se nezpracovává výkresová část projektové dokumentace, určí způsob zajištění inženýrských sítí a bezpečnost práce odpovědný pracovník dodavatele stavebních prací.

Co to je a jaká jsou ochranná pásma

Ochranné pásmo je nějaké ohraničené území v němž je zakázána jiná činnost než ta, pro kterou bylo toto území vymezeno.

Ochranné pásma jsou zřizována:

  • podél dopravních staveb (silnic, železnic, lanovek, leteckých koridorů)
  • podél tras inženýrských sítí (elektrických rozvodů, plynovodů, ropovodů, vodovodů, kanalizace, teplovodů apod.)
  • podél tras telekomunikačních sítí
  • v okolí vodních zdrojů
  • podél hranic zvláště chráněných území, tj. významných přírodních útvarů (národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací apod.)
  • v okolí nemovitých kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón apod.
  • v blízkosti přírodních léčivých zdrojů a zdrojů nerostného bohatství

Ochranná pásma podél dopravních staveb

Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.

Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:

  • u celostátní a regionální dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy
  • u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší jak 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy
  • u vlečky 30 m od osy krajní koleje
  • u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy
  • u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje
  • u lanové dráhy 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje
  • u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu

Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:

  • 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace
  • 50 m od osy vozovky silnice I. třídy
  • 25 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace
  • 20 m od vozovky silnice III. třídy
  • 15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy

V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (např. úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu apod.). O případné výjimky se žádá při územním řízení.

Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud jde o:

  • stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem
  • stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení

Ochranná pásma podél tras inženýrských sítí

Ochranná pásma v energetických odvětvích jsou stanovena zákonem. Ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení od krajních vodičů a mění se podle napětí:

  • nad 1kV do 35 kV: 7 m
  • nad 35 kV do 110 kV: 12 m
  • nad 110 kV do 220kV: 15 m
  • nad 220 kV do 440 kV: 20 m
  • nad 440 kV: 30 m

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad 3 m.

U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:

  • do 110 kV: 1 m
  • nad 110 kV: 3 m

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.

Elektrické stanice mají ochranné pásmo ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení či obezdění objektu.

Výjimky z výše uvedených ochranných pásem uděluje Ministerstvo obchodu a průmyslu.

U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.

Ochranná pásma činí:

u plynovodů a přípojek

  • nad průměr 500 mm: 12 m
  • od průměru 200 mm do 500 mm: 8 m
  • do průměru 200 mm včetně: 4 m
  • nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek v zastavěném území obce: 1 m
  • u technologických objektů: 4 m
  • u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu

Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.

Šířka ochranných pásem v blízkosti zařízení pro výrobu a rozvod tepla je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách těchto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru.

Ochranná pásma podzemních potrubí pro ropu a pohonné hmoty upravuje vládní nařízení.

Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí:

  • do DN 500 mm: 1,5 m na obě strany
  • nad DN 500 mm: 2,5 m na obě strany

Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Ochranná pásma podél tras telekomunikačních sítí

Tyto ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, které jsou součástí těchto vedení.

V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.

Ochranná pásma ve vodním hospodářství

Ochranná pásma k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů stanovují rozhodnutím vodohospodářské orgány státní správy. Zmocňuje je k tomu zákon o vodách. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se zřizují v okolí zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva tzv. pásma hygienické ochrany.

Pásmo hygienické ochrany 1. stupně se zřizuje v bezprostředním okolí vodního zdroje s ohledem na směr proudění vody, složení půdy a způsobu a využití pozemků kolem zdroje. Hranice tohoto pásma je zpravidla oplocena aby se zabránilo přístupu nepovolaných osob a zvířat.

Pásmo hygienické ochrany 2.stupně se zřizuje kolem 1.stupně v případě nebezpečí, že by voda mohla být znečišťována ze vzdálenějších míst. Toto pásmo se stanovuje vždy při odběru vody z vodního toku nebo nádrže.

Pro zajištění nezávadnosti vody při odběru z vodních toků nebo nádrží se stanovuje ještě 3.pásmo hygienické ochrany, které zahrnuje celé povodí nad místem odběru vody.

Ochranná pásma při ochraně přírody a krajiny

Zákon o ochraně přírody vymezuje tzv. zvláště chráněná území. Jsou to přírodovědecky nebo esteticky velmi významná nebo jedinečná území a člení se do následujících kategorií:

  • národní parky
  • chráněné krajinné oblasti
  • národní přírodní rezervace
  • přírodní rezervace
  • národní přírodní památky
  • přírodní památky

V těchto územích je zakázáno povolovat a umisťovat nové stavby buď úplně, anebo některé typy staveb podle druhu zvláště chráněného území a jeho zóny.

Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do 50 m od hranic zvláště chráněného území.

Rovněž u památných stromů lze vymezit ochranné pásmo před vlivy z okolí. Toto pásmo vymezí ten orgán ochrany přírody, který strom vyhlásil za památný. Jinak platí, že ochranné pásmo památného stromu má tvar kruhu o poloměru desetinásobku průměre kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu nejsou povoleny žádné stavby, terénní úpravy, odvodňování, chemické zásahy apod.

Ochranná pásma v oblasti památkové péče

Zákon o státní památkové péči umožňuje památkovým orgánům vymezit ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Každé takovéto vymezení ochranného pásma obsahuje dle charakteru památky určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis hranice ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnost v ochranném pásmu.

Každý vlastník nemovitosti, která není sice kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, povinen k zamýšlené stavbě, stavebním úpravám nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko orgánu památkové péče.

Toto ustanovení je obzvlášť aktuální pro majitele nemovitostí v Praze a ostatních historicky cenných městech a obcích. Stanovisko se vydává v samostatném správním řízení odděleně od stavebního či územního řízení a nabývá právní moci.

Ochranná pásma jsou vyhlášena i pro jednotlivá lázeňská místa k ochraně přírodních léčivých zdrojů. Tato ochranná pásma byla vyhlašována v 60–80.letech minulého století opatřením příslušných KNV a jsou registrována ve Sbírce zákonů.

Další druhy ochranných pásem byly vyhlášeny hlavním městem Prahou. Jedná se o chráněné přírodní výtvory a jejich ochranná pásma. Jejich uveřejnění je v jednotlivých složkách Sbírky obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy.

Z výše uvedeného výčtu ochranných pásem vyplývá, že před zamýšlenou výstavbou je třeba vždy navštívit příslušný stavební úřad a o existenci ochranných pásem se předem informovat. Tím se vyhneme řadě pozdějších nemilých překvapení a rozčarování.

Nenašli jste, co jste hledali? Pak nás neváhejte kontaktovat na info@vasluzebnicek.cz a nebo nám zavolejte na 777 826 234 a 774 114 206. Váš Služebníček.cz Na práci jsem tu JÁ!
Práce a služby
na zavolanou!
+420 777 826 234
+420 774 114 206
Zapněte si váš oblíbený pořad...
...a my se zatím o vše postaráme!